Biatlon

Biatlon je zimní sport, kombinující běh na lyžích a střelbu z malorážné pušky (vzduchovky u dětí). Existuje také letní biatlon, kde běh na lyžích nahrazuje běžný běh, jízda na kolečkových lyžích nebo horském kole.

Historie

Biatlon jako sport se vyvinul z „běhu vojenských hlídek“ ve Skandinávii. Běh vojenských hlídek byl poté v letech 1924, 1928, 1936, 1948 zařazen na olympijské hry jako ukázková disciplína.

Roku 1955 byla sepsána pravidla, v nichž se poprvé objevuje pojem biatlon. O pár let později v roce 1958 došlo k uspořádání prvního mistrovství světa v Saalfeldenu (Rakousko), kterého se zúčastnilo 25 sportovců ze 7 zemí. Vzdálenost 20 km na lyžích byl doplněna střelbou z „velkorážky“ na papírové terče ze čtyř různých vzdáleností – 250 m, 200 m a 150 m v leže a 100 m ve stoje. Za každou netrefenou ránu se připočítávala 1 a 2 minuty. Závodník, který by nedokázal zasáhnout ani jeden terč, tak mohl dostat penalizaci 40 minut.

I přes malou účast na MS se biatlon stával stále více oblíbeným, což dokládá zařazení do olympijského programu her v Squaw Valley (USA), kde se opět jelo 20 km. Od této chvíle se biatlon stále rozvíjel a z programu olympijských her již nevypadl a k atraktivitě přispívalo neustálé zmenšování terčů a přidávání nových typů závodů (hromadný závod, stíhací závod…) do programu olympijských her a mistrovství světa.

V roce 1992 byl na program olympijských her zařazen i závod žen (mimochodem první mezinárodní závod žen byl uspořádán v roce 1981 u nás v Jáchymově na Eduardu) a bruslařský styl v běhu na lyžích přinesl do závodů rychlost. Nic už nebránilo tomu, aby především televizní přenosy zpopularizovaly tento sport až do současné doby.

Disciplíny

Vytrvalostní závod (Závod jednotlivců)

Jde o závod s největší tradicí, na mistrovství světa se koná od 1958 a na olympijských hrách od roku 1960 (respektive na 1984 MS a OH 1992 pro ženy)
Muži jedou 20 km, ženy 15 km, přičemž startují v třicetisekundových intervalech. Jede se 5 okruhů, přičemž se střílí v leže, ve stoje a znovu v leže a ve stoje. Za netrefenou ránu je přirážka 1 min, která se přičte k výslednému běžeckému času.

Sprint

Na mistrovství světa od 1974, na olympijských hrách od 1980 pro muže a od 1984 na mistrovství světa a 1992 na olympijských hrách pro ženy.
Muži jedou 10 km, ženy 7,5 km, přičemž opět startují v intervalech
Jedou se 3 okruhy, přičemž se střílí pouze jednou v leže a jednou ve stoje.
Za každou netrefenou ránu je nutné proběhnout navíc jedno trestné kolo o délce 150 metrů. Výsledek závodu má vliv na pořadí ve stíhacím závodu – viz níže.

Stíhací závod

Na mistrovství světa od 1997, olympijské hry od 2002 pro muže i ženy.
Muži jedou 12,5 km, ženy 10 km, přičemž startují tzv. Gundersenovou metodou – startují v pořadí daném výsledkovou listinou předchozího závodu s takovou časovou ztrátou na prvního, jakou dojeli v předchozím závodě v případě, že byl předchozím závodem sprint nebo závod s hromadným startem. Pokud byl předchozím závodem vytrvalostní závod, pak je časový odstup poloviční.
V pěti okruzích se střílí dvakrát v leže a dvakrát ve stoje. Za každou netrefenou ránu je nutné proběhnou navíc jedno trestné kolo o délce 150 metrů.

Závod s hromadným startem

Od roku 1999 na mistrovství světa a od 2006 na olympijských hrách pro muže i ženy. Muži jedou 15 km, ženy 12,5 km a startují hromadně. V pěti okruzích se střílí dvakrát v leže a pak dvakrát ve stoje. Za každou netrefenou ránu je nutné proběhnou navíc jedno trestné kolo v délce 150 metrů. V závodě startuje 30 nejlepších závodníků světového poháru nebo mistrovství.

Štafeta

Od roku 1958 na mistrovství světa, od 1968 na olympijských hrách pro muže a od 1984 na mistrovství světa a 1992 na olympijských hrách pro ženy. Každou zemi reprezentuje jedna čtyřčlenná štafeta. Muži běží 7,5 km a ženy 6km. Od roku 2005 je v programu i smíšená štafeta dvou žen a dvou mužů. Každý závodník absolvuje 3 okruhy, při nichž se střílí jednou v leže a jednou ve stoje. Pokud závodník netrefí všech pět terčů, má k disposici 3 náhradní náboje, které musí po jednom dobíjet. Pokud netrefí všechny terče ani po dobití, jede navíc tolik trestných kol o délce 150 metrů, kolik terčů netrefil.

Závod smíšených dvojic

Štafeta složená z jedné ženy a jednoho muže, má čtyři úseky, na kterých se závodníci střídají. Start je hromadný, začínají ženy. Ty běží na prvním a třetím úseku štafety dva okruhy o délce 1,5 km, celkem tedy 6 km. Muži běží druhý úsek v délce dva okruhy a čtvrtý úsek štafety v délce tři okruhy, celkem tedy 7,5 km. V každém okruhu s výjimkou posledního (ten běží muži) probíhá jedna střelba, vždy v prvním kole úseku se začíná střelbou vleže a v druhém kole úseku se střílí ve stoje. Při střelbě lze dobíjet až tři náboje na každé položce, za nesestřelený terč je nutné absolvovat trestné kolo s poloviční délkou oproti většině závodu, tedy 75 metrů. Účastníci závodu smíšených dvojic nesmí tentýž den startovat v jiném štafetovém závodě.